Znakov  ©e‡


Z kladem znakov‚ ©e‡i je z soba znak–. Jsou buƒ znaky ikonick‚, kde na prvn¡ pohled pozn te, co znamenaj¡ ("©¡dit", "m vat", "l‚tat", "j ", "ty", "naho©e", "dole"), u jin˜ch to nepozn te ("kdo", "co", "ano").

Z jednotliv˜ch znak– se tvo©¡ vˆty. Buƒto tak, ‘e si celou vˆtu ©eknete nahlas ‡esky - a ka‘d‚ slovo nahrad¡te znakem. Tomu se ©¡k  znakovan  ‡e¨tina a d l se t¡m nebudeme zab˜vat, proto‘e nesly¨¡c¡ tak mezi sebou nemluv¡ (a nˆkdy tomu ani po© dnˆ nerozum¡).

Jazykem nesly¨¡c¡ch je znakov˜ jazyk, kter˜ m  trochu jin  pravidla. Nen¡ to jenom ©e‡ rukou, jak si mnoz¡ mysl¡, ale "©e‡ cel‚ho tˆla". Ruce jsou samoz©ejmˆ nejd–le‘itˆj¨¡, ale pom h me si v˜razem obli‡eje, postaven¡m tˆla, pohybem..
Znakov˜ jazyk je prim rnˆ ur‡en k p©enosu informace a nepotrp¡ si na v¨echny ty "serepeti‡ky a cingrl tka", kter  ke slov–m obvykle p©id v  ‡e¨tina. I znakov˜ jazyk m  gramatiku, ale ta je schovan  nˆkde jinde - je pr vˆ v tom pohybu, v˜razu obli‡eje..

Znakov˜ jazyk m  jin‚ po©ad¡ znak– ve vˆtˆ. Tak‚ se jinak vyjad©uje z por: t©eba "chci" a "nechci" jsou dva r–zn‚ znaky, kter‚ to l‚pe vystihuj¡ (stejnˆ tak "m m"-"nem m", "um¡m"-"neum¡m", "m–‘u"-"nem–‘u" apod). Kdy‘ nam¡sto toho utvo©¡te z por t©eba jako "ne" + "chci", je to ¨patnˆ a asi tomu nesly¨¡c¡ nebude rozumˆt.
€asto se nˆkolik slov zkr t¡ do jednoho znaku. T©eba spojen¡ "letˆt letadlem do" se nazna‡¡ jako letadlo, kterak odl‚t  pry‡. Kdybyste to zkou¨eli p©ekl dat zvl ¨Ÿ jako "letˆt" + "letadlem" + "do", tak‚ v m nebudou rozumˆt.
Jin˜ druh zkr cen¡ znak–: M–‘eme ©¡ct "pr¨¡ m lo", "pr¨¡ norm lnˆ" nebo "pr¨¡ hodnˆ". V¨echno se uk ‘e jedin˜m znakem "pr¨¡", ale rozd¡l bude ve zp–sobu ukazov n¡. U "pr¨¡ m lo" se tv ©¡me klidnˆ a jen tak zlehka decentnˆ m v me rukama, kde‘to u "pr¨¡ hodnˆ" se mra‡¡me a m v me zu©ivˆ. €lovˆk, kter˜ ukazuje "p©¡¨ernej slejv k, pr¨¡ £plnˆ hroznˆ stra¨livˆ moc" vypad  sice z bavnˆ, ale celou vˆtu uk zal jedn¡m jedin˜m znakem!
Z podobn˜ch d–vod– se nepou‘¡vaj¡ r–zn‚ spojky a z jmena ("se", "‘e", "ani".. atd). Sice pro nˆ znaky existuj¡, ale jenom "pro £plnost" a aby mˆli sly¨¡c¡ radost.

Pomoc¡ znakov‚ho jazyka se daj¡ v˜bornˆ popsat vˆci nebo postupy pr ce. Vzpome¤te si, co dok ‘¡ herci pantomimy! Kdy‘ v m nesly¨¡c¡ pop¡¨e, jak to vypad  u nˆj v pokoji, budete tam. Uvid¡te p©esnˆ kde jsou dve©e, okno a postel, jak vypad  lustr v mistnosti, v za na kvˆtiny.. prostˆ v¨echno.

Z kladn¡m kamenem znakov‚ ©e‡i jsou tzv. pozice rukou. Je to jak˜si v˜sledn˜ tvar cel‚ ruky - jej¡ ohnut¡, naklonˆn¡, zp–sob dr‘en¡ prst–. Pozic nen¡ mnoho (nej‡astˆji se pou‘¡v  asi 20) a jde o to, abyste jedin˜m letm˜m pohledem na ruku poznali, v jak‚ pozici ruka je.
Z jednotliv˜ch pozic jsou slo‘eny v¨echny znaky. Vˆt¨inou tak, ‘e ruka v nˆjak‚ pozici m¡rnˆ m vne nˆjak˜m smˆrem. Kdy‘ m vnete stejnˆ, ale s jinou pozic¡ ruky, uk ‘ete vˆt¨inou £plnˆ jin˜ znak. V lep¨¡m p©¡padˆ to nesly¨¡c¡ nepochop¡, v hor¨¡m p©¡padˆ uk ‘ete nˆjakou sprostou nad vku.
Znakovka tak‚ nepou‘¡v  jinotaje. V¨echno se v n¡ ©¡k  naplno a bez obalu. Jeden sly¨¡c¡ ‡lovˆk, co se nau‡il znakovku, chtˆl potˆ¨it svoj¡ nesly¨¡c¡ kamar dku a ©ekl j¡, jak  je to ko‡ka. Urazila se. Dlouho j¡ potom musel vysvˆtlovat, ‘e to nebyla nad vka. Nebrala to jako lichotku a myslela si, ‘e je to stejn‚ jako slepice, kr va, husa nebo opice..
Tak‘e pozor :-)

P©i znakov n¡ je v‘dy jedna ruka "hlavn¡" a ta druh  "pomocn ". Prav ci maj¡ vˆt¨inou "hlavn¡" pravou ruku, lev ci levou. Jakmile si jednu ruku vyberete jako hlavn¡, mˆli byste j¡ tak pou‘¡vat po celou dobu ©e‡i. Kdy‘ bˆhem ©e‡i neust le mˆn¡te hlavn¡ a pomocnou ruku, jste na zabit¡ a va¨eho kolegu silnˆ matete.
Popis znak– je ve slovn¡ku v‘dy uv dˆn z pozice prav ka, tedy prav  se bere jako hlavn¡. Jste-li lev ci, buƒ se v¨echno nau‡¡te jako byste byli prav ci, nebo si v˜znam rukou prohod¡te.

U‡it se znakovku nen¡ tˆ‘k‚, ale chce to hodnˆ vytrvalosti. Ve v˜sledku to vyjde nastejno, jako u‡it se kter˜koliv jin˜ jazyk. Chcete-li do toho sko‡it po hlavˆ, p©ihla¨te se rovnou na nˆjak˜ kurz znakovky. Dal¨¡ mo‘nost je nestydˆt se, nav¨t¡vit klub, kde se nesly¨¡c¡ sch zej¡, sednout si a d¡vat se, p©¡padnˆ se i zapojit. Na karty, ¨achy nebo ¨ipky znakovku stejnˆ nepot©ebujete :-)


Uk zkov‚ znaky

ano Dla¤ je mal¡kovou hranou kolmo dol–. Pohyb vych z¡ ze z pˆst¡ a m–‘e se opakovat.
(ne Buƒ zakroucen¡ hlavou, nebo kolmo postaven  ruka s rozta‘en˜mi prsty se vyt ‡¡.)
dobr˜, dob©e Palec s ukazov kem spojeny, ruka se oh˜b  v lokti. €¡m vˆt¨¡ pohyb, t¡m vˆt¨¡ d–raz.
den Pohyb obloukem zleva doprava.
sej¡t se, potkat, nashledanou
rozumˆt, rozum¡m Ukazov k s prost©edn¡kem tvo©¡ V, ruka vedle ‡ela kr tce kmit .
nerozum¡m Tot‚‘ se sou‡asn˜m zavrtˆn¡m hlavou.
prominout, promi¤te, pardon, omluva Lev  ruka p©ed tˆlem, prav  po n¡ opisuje kruh.
blbec, blbost Ruka se opakovanˆ vodorovnˆ odkl n¡ od hlavy.


Zpˆt na hlavn¡ str nku




.