§vod do sv┼ta neslyË╔c╔ch

VolnÎ vypr┴v┼n╔ o sluchovÎm posti┌en╔, o neslyË╔c╔ch a jejich sv┼t┼. Pokud jste o tom dote─ nic nev┼d┼li, bude to pro v┴s dost pĎekvapivÎ. Ńt┼te d┴l.. a radËi si sedn┼te.


Existuje takovÎ Ňslov╔: "Slepota odd┼luje ├lov┼ka od v┼c╔, hluchota od lid╔."
Je to bohu┌el pravda. Kdy┌ ├lov┼k slyË╔, m╩┌e si s lidmi pov╔dat - m╩┌e nav┴zat komunikaci kdy chce, na ulici, pĎi n┴kupu nebo v tramvaji. Kdy┌ si doma zapne r┴dio, m┴ poĎady a zpr┴vy ve stejnÎ kvalit┼ jako ostatn╔. Nen╔ izolov┴n. NeslyË╔c╔ bohu┌el ano :-(

˛eknu-li, ┌e neslyË╔c╔ jsou cizinci ve vlastn╔ zemi, tak nepĎeh┴n╔m. Kdy┌ potk┴ pr╩m┼rn┘ slyË╔c╔ ├lov┼k pr╩m┼rnÎho neslyË╔c╔ho, domluv╔ se spolu? Moc ne. SlyË╔c╔ typicky za├ne zvyËovat hlas, kĎi├et a Ďv┴t do ucha, proto┌e si mysl╔, ┌e to pom╩┌e. To je k sm╔chu. Nakonec to nejsp╔Ë vzd┴ se slovy "J┴ ti nerozumim" a rychle ute├e. ZdvoĎilejË╔ zkus╔ obl╔benou domluvu "rukama nohama", nebo za├ne sh┴n┼t pap╔r a tu┌ku. Nen╔ divu, ┌e takov┘ "dialog" nikdy netrv┴ dlouho a vËichni se sna┌╔ svÎho "bĎemena" zbavit. Nen╔ to bohu┌el legrace, takovÎ situace se neslyË╔c╔m pĎi kontaktu se slyË╔c╔mi st┴vaj╔.

Velk┘ problÎm pĎi komunikaci s neslyË╔c╔mi je jazyk. Hodn┼ neslyË╔c╔ch toti┌ neum╔ spr┴vn┼ ├esky. V ┌┴dnÎm pĎ╔pad┼ to ale nen╔ jejich vina, jen prost┼ ├eËtina nen╔ jazyk pro n┼. ŃeËtinu si vymysleli slyË╔c╔ pro sebe a ud┼lali si ji hrozn┼ slo┌itou. Je kr┴sn┴, bohat┴, malebn┴ i zvu├n┴ - ale pro neslyË╔c╔ naprosto nevhodn┴ (bez ur┴┌ky). Oni maj╔ sv╩j jazyk, lepË╔. Znakovou Ďe├.

V┼dci zjistili, jak slyË╔c╔ lidÎ ├tou. Uvid╔ slovo - a mozek ho nejprve rozpozn┴ jako text. Hned potom ho pĎevede do zn┴mÎ zvukovÎ (!) podoby, aktivuje centrum sluchu a slovo ml├ky "pĎehraje". §pln┼ stejn┼, jako kdyby ho ├lov┼k norm┴ln┼ slyËel, jenom┌e v podv┼dom╔. Zaj╔mavÎ, ┌e?
Schv┴ln┼ si to zkuste, jste-li slyË╔c╔. Ńt┼te - a soustĎe─te se NE na to, co ├tete, ale na to, jak┘m zp╩sobem jednotliv┴ slova vn╔m┴te. Uvid╔te, ┌e je budete z┴rove╬ "slyËet" (proto je rychlost ├ten╔ omezena na rychlost Ďe├i, kterou dok┴┌ete souvisle vn╔mat). Pro├ tohle p╔Ëu?
Proto┌e k pochopen╔ v┼ci je tĎeba v┼d┼t n┼co o v┘voji mozku slyË╔c╔ho a neslyË╔c╔ho ├lov┼ka. Je mezi t╔m obrovsk┘ rozd╔l. Velmi z┴le┌╔ na tom, kdy vznikla sluchov┴ vada - jestli se n┼kdo jako neslyË╔c╔ narodil, nebo jestli pĎiËel o sluch a┌ pozd┼ji.

PĎedstavte si, ┌e jste nikdy neslyËeli hlasovou (mluvenou) podobu p╔smen. Nezn┴te ┌┴dn┘ zvuk pro p╔smeno "E", prost┼ vid╔te jenom tĎi vodorovnÎ ├┴rky spojenÎ jednou svislou. Tenhle znak m╩┌e s jin┘mi tvoĎit slova. N┼kdy se nad n╔m p╔Ëe ├┴rka, n┼kdy h┴├ek, jindy zase nic - a neexistuje na to ┌┴dnÎ pravidlo. Prost┼ to tak l╔p ZNÚ (ne vypad┴).

Te─ k t┼m shluk╩m znak╩, ke slov╩m, pĎijde ŃeËtina a za├ne s nimi vËelijak ┌onglovat. Prvn╔ p┴d, tĎet╔ p┴d, ┌ensk┘ rod, mu┌sk┘ rod (co m┴ spole├nÎho mu┌sk┘ rod s nosem?! nos je nos!). Shluky znak╩ se v┴m m╔haj╔ pĎed o├ima, m┼n╔ koncovky, st┴vaj╔ se z nich Ňpln┼ novÎ shluky znak╩ - a kdy┌ se je pokus╔te poskl┴dat do v┼ty, vznikne problÎm s pĎedlo┌kama, spojkama a v┘pl╬kama, aby to dr┌elo pohromad┼. PĎitom sta├╔ jen poplÎst poĎad╔ slov - a bude to Ëpatn┼. To je d╩vod, pro├ ├eËtina nen╔ pro neslyË╔c╔.

Uk┴zka re┴lnÎ v┼ty psanÎ neslyË╔c╔m:
JeËt┼ nemam, dalË╔ po├kat. Proto, j┴ mam kamar┴dka ona m┴ svetr ud┼lat hotovo, ale nebyl setk┴nit. Po├kat..

Krom┼ gramatiky maj╔ neslyË╔c╔ problÎmy se slovn╔ z┴sobou. Je to t╔m, ┌e byli od mali├ka odĎ╔znuti od zdroj╩ informac╔. NeslyËeli nikoho z rodiny mluvit, ani ┌┴dnÎ r┴dio a televize jim slovn╔ z┴sobu nerozË╔Ďily. Pro slyË╔c╔ho ├lov┼ka naprosto b┼┌n┴ slova (talent, inflace, monarchie..) tĎeba ani v╩bec nemus╔ zn┴t, proto┌e je denn┼ neslyË╔ z televize, jako ostatn╔.

Znakov┴ Ďe├ - pod t╔mhhle n┴zvem se skr┘vaj╔ dv┼ v┼ci: Znakov┘ jazyk a znakovan┴ ├eËtina. Znakov┘m jazykem se bav╔ sami neslyË╔c╔ mezi sebou, m┴ vlastn╔ pravidla, gramatiku, poĎad╔ znak╩ ve v┼t┼ atd. Znakovanou ├eËtinu si vymysleli slyË╔c╔, aby to m┼li jednoduËË╔. Vznikne, kdy┌ vyslov╔te norm┴ln╔ ├eskou v┼tu a ka┌dÎ slovo v n╔ uk┴┌ete znakem. Asi jako kdybyste pĎekl┴dali anglick┘ text t╔m stylem, ┌e pĎelo┌╔te vËechny slova a zachov┴te poĎad╔ (How are you? Jak jsi ty? Do you know, what is it good for? D┼lat ty v┼d┼t, co je to dobĎe pro? :-))

Znakovan┴ ├esk┴ v┼ta ned┴v┴ ve znakovÎm jazyce ┌┴dn┘ smysl. Stejn┼ tak i v┼ta ve znakovÎm jazyce, doslovn┼ pĎelo┌en┴ do ├eËtiny. Mezi ob┼ma je VELK¨ rozd╔l a ned┴ se to m╔chat, i kdy┌ znaky jsou spole├nÎ.

M╩┌e se st┴t, ┌e neslyË╔c╔ nepochop╔ napsanou v┼tu, tĎeba "Dnes jdu s maminkou nakupovat". Nepochop╔ to ani tehdy, kdy┌ vËe pĎelo┌╔te do znakovanÎ ├eËtiny (t╔m jste v┼tu jen pĎevedli z pap╔ru na pohyby rukou). Sna┌╔te se tedy d┴l a vysv┼tlujete ka┌dÎ slovo zvl┴Ëď: "Dnes" - ubezpe├╔ v┴s, ┌e v╔, co je dnes. "Jdu" - ano, chodit pĎece um╔. "S" - zn┴ takÎ. "Maminkou" - jasn┼ ┌e zn┴ maminku. "Nakupovat" - ano, nakupuje se v kr┴m┼. Tak┌e znovu zopakujete celou v┼tu, ale on j╔ zase nerozum╔. Teprve kdy┌ mu n┼kdo Ďekne v┼tu ve znakovÎm jazyce, BLIK! okam┌it┼ pochop╔. DoËlo v┴m douf┴m, ┌e tu n┼co neklape?

Znakov┴ Ďe├ nen╔ jedna. V ka┌dÎ zemi se mluv╔ vlastn╔ znakovou Ďe├╔, kter┴ se od vËech ostatn╔ch Ňpln┼ liË╔, stejn┼ jako ├eËtina od n┼m├iny, francouzËtiny nebo ma─arËtiny. Nau├╔te-li se jednu, tak se v druhÎ zemi v╩bec nedomluv╔te. Mezin┴rodn╔ znakov┴ Ďe├ sice existuje, ale doma si stejn┼ ka┌d┘ mluv╔ "po svojim".
Potkaj╔-li se vËak dva rozen╔ neslyË╔c╔ z r╩zn┘ch st┴t╩, kteĎ╔ doma mluv╔ ka┌d┘ svou vlastn╔ znakovou Ďe├╔ - sv┼te div se - oni si rozum╔! Je to hrozn┼ zvl┴Ëtn╔ v┼c a slyË╔c╔ to nedok┴┌ou pochopit. Kl╔├ k tÎhle z┴had┼ je ulo┌en pr┴v┼ v rozd╔lu v┘voje mozku u slyË╔c╔ho a neslyË╔c╔ho ├lov┼ka.

Bohu┌el za komunismu byla u n┴s znakov┴ Ďe├ dlouho zak┴zan┴ a neslyË╔c╔m se n┴sil╔m vnucovala ├eËtina. Nikoho nezaj╔malo, ┌e znakov┴ Ďe├ je pro n┼ pĎirozen┴. Ta byla v tÎ dob┼ jen "opi├╔ m┴v┴n╔ ned╩stojnÎ pro ├lov┼ka" a tvrd┼ se razila cesta or┴ln╔ metody (NeslyË╔c╔ se pĎi n╔ u├╔ spr┴vn┼ Ëpulit rty a jazyk, Ď╔dit dech atd., aby dok┴zali mluvit, pĎesto┌e to sami neslyË╔. Z┴rove╬ se u├╔ odez╔rat, kdy┌ mluv╔ n┼kdo jin┘. Jsou v tom utopenÎ hodiny a hodiny t┼┌kÎ pr┴ce).
Komunismus u n┴s sluchov┼ posti┌en┘m dost uËkodil, ale to je tÎma na dlouho a naËt┼st╔ je dnes hodn┼ v┼c╔ jinak. NeslyË╔c╔ byli uzn┴ni za n┴rodnostn╔ menËinu se vË╔m, co k tomu patĎ╔: vlastn╔ kultura i Ďe├.

PĎed ├asem lÎkaĎi vynalezli sluchovou protÎzu. Takovou, kter┴ umo┌╬uje slyËet lidem s poËkozen┘m vstupn╔m sluchov┘m mechanismem (bub╔nek, klad╔vko, kovadlinka), ale kteĎ╔ maj╔ v poĎ┴dku sluchov┘ nerv. SamozĎejm┼ ji hned naoperovali n┼kolika neslyË╔c╔m a hodn┼ si od toho slibovali - v┌dyď tihle lidÎ mohou kone├n┼ poznat, jakÎ to je slyËet!
Uk┴zalo se, ┌e neslyË╔c╔ tyhle sluchovÎ protÎzy nesn┴Ëeli a lÎkaĎi jim je museli brzy zase odejmout. Nezvykli si toti┌ na nov┘ vjem. Zp╩soboval jim nepĎ╔jemnÎ pocity a mnohdy dokonce bolest proto, ┌e jejich mozek nedok┴zal filtrovat vËechny zvuky, kterÎ do n┼j najednou za├aly pĎich┴zet. Neum┼l rozliËit jeden od druhÎho a vËechny mu splynuly v Ëum. Tuhle vlastnost filtrace si mozek vytv┴Ď╔ od nejmenË╔ho v┼ku.

V┼dci spo├╔tali, ┌e v m╔stnosti, o kterÎ slyË╔c╔ Ď╔kaj╔ "tich┴", je za b┼┌n┘ch podm╔nek pĎ╔tomna asi stovka r╩zn┘ch zvuk╩. Tik┴n╔ hodin, Ëust┼n╔ Ëat╩, vlastn╔ dech, tlukot srdce, zvuky zvenku - a tak d┴l. Mozek slyË╔c╔ho vËak tyto zvuky na pozad╔ odfiltruje a "odlo┌╔ stranou", tak┌e je ├lov┼k v╩bec nevn╔m┴, kdy┌ nechce. D╔ky filtraci takÎ rozum╔ Ďe├i jednoho ├lov┼ka v davu, zp┼vu pĎi hudb┼, apod.

U lid╔, kteĎ╔ se jako neslyË╔c╔ narodili (nebo t┼ch, co ztratili sluch v ranÎm d┼tstv╔) nem┴ mozek vyvinutÎ sluchovÎ centrum. M╔sto toho ale ovl┴d┴ jinou v┼c: dokonale vn╔m┴ a filtruje pohyby. To, co pro n┼koho vypad┴ jako pomatenÎ m┴ch┴n╔ rukama, je sm┼s pohyb╩. A v n╔ se neslyË╔c╔ vyznaj╔ stejn┼ dobĎe, jako slyË╔c╔ ve sm┼si zvuk╩.

˛╔k┴ se, ┌e neslyË╔c╔ "slyË╔" cel┘m t┼lem. Vn╔maj╔ toti┌ r╩znÎ vibrace a z┴chv┼vy o trochu l╔p ne┌ slyË╔c╔, proto┌e t┼m obvykle zvuk vËe "pĎehluË╔" a doprovodn┘m efekt╩m nev┼nuj╔ takovou pozornost. NeslyË╔c╔ se bav╔ stejn┼ jako slyË╔c╔ a takÎ r┴di tancuj╔. Nevn╔maj╔ pĎitom hudbu, ale pr┴v┼ n┴razy rytmu, proto mus╔ b┘t zvuk o n┼co v┘razn┼jË╔. V s┴le pak sta├╔ viditeln┼ pov┼sit ceduli s n┴pisem, co zrovna hraj╔ (VALŃÚK, POLKA..).

NeslyË╔c╔ se sch┴zej╔ v klubech, kter┘ch nen╔ moc, ale v ka┌dÎm velkÎm m┼st┼ jeden je. Nemluv╔ o ni├em zaobalen┼ a v pozl┴tku (jako slyË╔c╔), ale Ďeknou vËe pĎ╔mo narovinu. A takÎ neznaj╔ ironii: to je v┼c slyË╔c╔ch. Kdy┌ slyË╔c╔ Ďekne "Klidn┼ to jablko sn┼z", m╩┌e t╔m myslet takÎ ironicky "Opova┌ se ho dotknout". NeslyË╔c╔, kter┘ nepozn┴ t¤n hlasu, ho s klidem sn╔ (dovolen╔ pĎece dostal :-)).

V denn╔m ┌ivot┼ musej╔ neslyË╔c╔ pou┌╔vat spoustu kompenza├n╔ch pom╩cek. TĎeba speci┴ln╔ domovn╔ zvonky, kterÎ m╔sto zazvon┼n╔ rozblikaj╔ vËechna sv┼tla v byt┼. Bud╔k pro neslyË╔c╔ je takÎ zaj╔mav┴ v┼c. M╩┌e to b┘t velk┴ vibra├n╔ deska, co se montuje pĎ╔mo do postele, z┴bleskov┴ v┘bojka nad postel nebo jen mal┘ vibra├n╔ bud╔k ├i hodinky na cesty. M╔sto oby├ejnÎho telefonu pou┌╔vaj╔ psac╔ telefon (mal┴ krabi├ka s displejem a kl┴vesnic╔), mobiln╔ telefon na SMSky a fax.

Televize je dobr┴, kdy┌ m┴ teletext, k n┼kter┘m poĎad╩m se ob├as vys╔laj╔ skrytÎ titulky. Kdy┌ ho nem┴, jsou neslyË╔c╔ odk┴z┴ni bu─ na odez╔r┴n╔ nebo na tlumo├en╔ do znakovÎ Ďe├i. Odez╔r┴n╔ je velmi ŇnavnÎ a po p┼ti souvisl┘ch minut┴ch se automaticky pĎest┴v┴te soustĎedit. TakÎ nefunguje u ciz╔ch film╩ s dabingem nebo prost┼ tam, kde nevid╔te mluv├╔mu na Ňsta. ZnakovÎ Ďe├i je dnes na obrazovce zoufale m┴lo, vlastn┼ jen dva poĎady: Zpr┴vy ve znakovÎ Ďe├i 5 minut o vËedn╔ch dnech a Televizn╔ klub neslyË╔c╔ch jednou za 14 dn╔ p╩l hodiny. Toď vËe. Skv┼l┴ podpora, ┌e?

U n┴s je takÎ velmi m┴lo tlumo├n╔k╩ znakovÎ Ďe├i. Znakovou Ďe├ se chce nau├it pom┼rn┼ dost lid╔, ale kdy┌ pĎijdou na kurz a zjist╔, ┌e to nen╔ tak jednoduchÎ, rychle odpadaj╔. Za├┴te├nickÎ kurzy, co jsou od z┴Ď╔, b┘vaj╔ plnÎ, ale do listopadu polovina lid╔ ute├e.
Ve sv┼t┼ jsou tlumo├n╔ci znakovÎ Ďe├i dokonce i na r╩zn┘ch spole├ensk┘ch akc╔ch, kterÎ se neslyË╔c╔ch pĎ╔mo net┘kaj╔, v kostele, divadle, atd. Jak je to u n┴s, v╔te sami.

˛e├ rukou a t┼la je pro neslyË╔c╔ z┴kladn╔m vyjadĎovac╔m prostĎedkem, proto jsou od pĎ╔rody dobĎ╔ v pantomim┼. Nev┴hejte ani chvilku, m┴te-li mo┌nost navËt╔vit vystoupen╔ divadla pantomimy neslyË╔c╔ch (tĎeba brn┼nsk┴ JAMU, NEPANTO, atd). V┌dycky to stoj╔ za to.

Jako ┌┴dn╔ lidÎ, ani neslyË╔c╔ nejsou vËichni stejn╔. N┼kdo se nedomluv╔ jinak ne┌ znakov┘m jazykem, jin┘ um╔ perfektn┼ ├esky ps┴t i mluvit a nav╔c v┘born┼ odez╔r┴, tak┌e sta├╔ zahuh╬at a on rozum╔. N┼kteĎ╔ se nevyznaj╔ v ├eskÎm textu, ale jin╔ dok┴┌ou sami ps┴t kr┴snÎ b┴sn┼. Na uk┴zku jedna b┴se╬, co vyËla v ├asopisu UNIE ŃeskÎ unie neslyË╔c╔ch VII/8/98:

Jß A TY

ELIˇKA VYORßLKOVß

J┴ a ty - jsme spojeni
v spole├nÎm stesku z ticha
a pĎece um╔me naslouchat
slunci i stromu

m┼ pĎenes temnotou
a┌ na dno lask┴n╔
s o├istnou samotou.
Do tesknic Ňponk╩
jsem rozsypala sm╔ch
do noci na sklonku
zp╔v┴m sv╩j d╔k....

v┼tru i deËti
kdy jin┘ v ┌alu bloud╔
nad propast╔

J┴ a ty - jsme spojeni
v spole├nÎm stesku
z ticha a tmy
jinojazy├nu vyzn┴v┴me chv┴lu


Pozn┴mka: Sna┌il jsem se vËechno podat tak, jak nejl╔p um╔m, ale vypad┴ to jako stĎepy z rozbitÎho skla. Snad v┴m nevadily v┼ci napl┴canÎ jedna pĎes druhou, nepovedlo se mi to roztĎ╔dit. Hodn┼ toho m╩┌e chyb┼t, n┼co je nepĎesnÎ, ale z┴klad to m┴. M┴te-li pĎipom╔nky, piËte je pros╔m na mail.


Zp┼t na hlavn╔ str┴nku



.