Znakov┴ Ďe├


Z┴kladem znakovÎ Ďe├i je z┴soba znak╩. Jsou bu─ znaky ikonickÎ, kde na prvn╔ pohled pozn┴te, co znamenaj╔ ("Ď╔dit", "m┴vat", "lÎtat", "j┴", "ty", "nahoĎe", "dole"), u jin┘ch to nepozn┴te ("kdo", "co", "ano").

Z jednotliv┘ch znak╩ se tvoĎ╔ v┼ty. Bu─to tak, ┌e si celou v┼tu Ďeknete nahlas ├esky - a ka┌dÎ slovo nahrad╔te znakem. Tomu se Ď╔k┴ znakovan┴ ├eËtina a d┴l se t╔m nebudeme zab┘vat, proto┌e neslyË╔c╔ tak mezi sebou nemluv╔ (a n┼kdy tomu ani poĎ┴dn┼ nerozum╔).

Jazykem neslyË╔c╔ch je znakov┘ jazyk, kter┘ m┴ trochu jin┴ pravidla. Nen╔ to jenom Ďe├ rukou, jak si mnoz╔ mysl╔, ale "Ďe├ celÎho t┼la". Ruce jsou samozĎejm┼ nejd╩le┌it┼jË╔, ale pom┴h┴me si v┘razem obli├eje, postaven╔m t┼la, pohybem..
Znakov┘ jazyk je prim┴rn┼ ur├en k pĎenosu informace a nepotrp╔ si na vËechny ty "serepeti├ky a cingrl┴tka", kter┴ ke slov╩m obvykle pĎid┴v┴ ├eËtina. I znakov┘ jazyk m┴ gramatiku, ale ta je schovan┴ n┼kde jinde - je pr┴v┼ v tom pohybu, v┘razu obli├eje..

Znakov┘ jazyk m┴ jinÎ poĎad╔ znak╩ ve v┼t┼. TakÎ se jinak vyjadĎuje z┴por: tĎeba "chci" a "nechci" jsou dva r╩znÎ znaky, kterÎ to lÎpe vystihuj╔ (stejn┼ tak "m┴m"-"nem┴m", "um╔m"-"neum╔m", "m╩┌u"-"nem╩┌u" apod). Kdy┌ nam╔sto toho utvoĎ╔te z┴por tĎeba jako "ne" + "chci", je to Ëpatn┼ a asi tomu neslyË╔c╔ nebude rozum┼t.
Ńasto se n┼kolik slov zkr┴t╔ do jednoho znaku. TĎeba spojen╔ "let┼t letadlem do" se nazna├╔ jako letadlo, kterak odlÎt┴ pry├. Kdybyste to zkouËeli pĎekl┴dat zvl┴Ëď jako "let┼t" + "letadlem" + "do", takÎ v┴m nebudou rozum┼t.
Jin┘ druh zkr┴cen╔ znak╩: M╩┌eme Ď╔ct "prË╔ m┴lo", "prË╔ norm┴ln┼" nebo "prË╔ hodn┼". VËechno se uk┴┌e jedin┘m znakem "prË╔", ale rozd╔l bude ve zp╩sobu ukazov┴n╔. U "prË╔ m┴lo" se tv┴Ď╔me klidn┼ a jen tak zlehka decentn┼ m┴v┴me rukama, kde┌to u "prË╔ hodn┼" se mra├╔me a m┴v┴me zuĎiv┼. Ńlov┼k, kter┘ ukazuje "pĎ╔Ëernej slejv┴k, prË╔ Ňpln┼ hrozn┼ straËliv┼ moc" vypad┴ sice z┴bavn┼, ale celou v┼tu uk┴zal jedn╔m jedin┘m znakem!
Z podobn┘ch d╩vod╩ se nepou┌╔vaj╔ r╩znÎ spojky a z┴jmena ("se", "┌e", "ani".. atd). Sice pro n┼ znaky existuj╔, ale jenom "pro Ňplnost" a aby m┼li slyË╔c╔ radost.

Pomoc╔ znakovÎho jazyka se daj╔ v┘born┼ popsat v┼ci nebo postupy pr┴ce. Vzpome╬te si, co dok┴┌╔ herci pantomimy! Kdy┌ v┴m neslyË╔c╔ pop╔Ëe, jak to vypad┴ u n┼j v pokoji, budete tam. Uvid╔te pĎesn┼ kde jsou dveĎe, okno a postel, jak vypad┴ lustr v mistnosti, v┴za na kv┼tiny.. prost┼ vËechno.

Z┴kladn╔m kamenem znakovÎ Ďe├i jsou tzv. pozice rukou. Je to jak┘si v┘sledn┘ tvar celÎ ruky - jej╔ ohnut╔, naklon┼n╔, zp╩sob dr┌en╔ prst╩. Pozic nen╔ mnoho (nej├ast┼ji se pou┌╔v┴ asi 20) a jde o to, abyste jedin┘m letm┘m pohledem na ruku poznali, v jakÎ pozici ruka je.
Z jednotliv┘ch pozic jsou slo┌eny vËechny znaky. V┼tËinou tak, ┌e ruka v n┼jakÎ pozici m╔rn┼ m┴vne n┼jak┘m sm┼rem. Kdy┌ m┴vnete stejn┼, ale s jinou pozic╔ ruky, uk┴┌ete v┼tËinou Ňpln┼ jin┘ znak. V lepË╔m pĎ╔pad┼ to neslyË╔c╔ nepochop╔, v horË╔m pĎ╔pad┼ uk┴┌ete n┼jakou sprostou nad┴vku.
Znakovka takÎ nepou┌╔v┴ jinotaje. VËechno se v n╔ Ď╔k┴ naplno a bez obalu. Jeden slyË╔c╔ ├lov┼k, co se nau├il znakovku, cht┼l pot┼Ëit svoj╔ neslyË╔c╔ kamar┴dku a Ďekl j╔, jak┴ je to ko├ka. Urazila se. Dlouho j╔ potom musel vysv┼tlovat, ┌e to nebyla nad┴vka. Nebrala to jako lichotku a myslela si, ┌e je to stejnÎ jako slepice, kr┴va, husa nebo opice..
Tak┌e pozor :-)

PĎi znakov┴n╔ je v┌dy jedna ruka "hlavn╔" a ta druh┴ "pomocn┴". Prav┴ci maj╔ v┼tËinou "hlavn╔" pravou ruku, lev┴ci levou. Jakmile si jednu ruku vyberete jako hlavn╔, m┼li byste j╔ tak pou┌╔vat po celou dobu Ďe├i. Kdy┌ b┼hem Ďe├i neust┴le m┼n╔te hlavn╔ a pomocnou ruku, jste na zabit╔ a vaËeho kolegu siln┼ matete.
Popis znak╩ je ve slovn╔ku v┌dy uv┴d┼n z pozice prav┴ka, tedy prav┴ se bere jako hlavn╔. Jste-li lev┴ci, bu─ se vËechno nau├╔te jako byste byli prav┴ci, nebo si v┘znam rukou prohod╔te.

U├it se znakovku nen╔ t┼┌kÎ, ale chce to hodn┼ vytrvalosti. Ve v┘sledku to vyjde nastejno, jako u├it se kter┘koliv jin┘ jazyk. Chcete-li do toho sko├it po hlav┼, pĎihlaËte se rovnou na n┼jak┘ kurz znakovky. DalË╔ mo┌nost je nestyd┼t se, navËt╔vit klub, kde se neslyË╔c╔ sch┴zej╔, sednout si a d╔vat se, pĎ╔padn┼ se i zapojit. Na karty, Ëachy nebo Ëipky znakovku stejn┼ nepotĎebujete :-)


Uk┴zkovÎ znaky

ano Dla╬ je mal╔kovou hranou kolmo dol╩. Pohyb vych┴z╔ ze z┴p┼st╔ a m╩┌e se opakovat.
(ne Bu─ zakroucen╔ hlavou, nebo kolmo postaven┴ ruka s rozta┌en┘mi prsty se vyt┴├╔.)
dobr┘, dobĎe Palec s ukazov┴kem spojeny, ruka se oh┘b┴ v lokti. Ń╔m v┼tË╔ pohyb, t╔m v┼tË╔ d╩raz.
den Pohyb obloukem zleva doprava.
sej╔t se, potkat, nashledanou
rozum┼t, rozum╔m Ukazov┴k s prostĎedn╔kem tvoĎ╔ V, ruka vedle ├ela kr┴tce kmit┴.
nerozum╔m TotÎ┌ se sou├asn┘m zavrt┼n╔m hlavou.
prominout, promi╬te, pardon, omluva Lev┴ ruka pĎed t┼lem, prav┴ po n╔ opisuje kruh.
blbec, blbost Ruka se opakovan┼ vodorovn┼ odkl┴n╔ od hlavy.


Zp┼t na hlavn╔ str┴nku




.