Jak se chovat k neslyšícím


Při setkání s neslyšícím:

Nikdy na něj nekřičet!! Nepomůže vám to, neslyšící člověk vás nemůže slyšet, ani kdybyste mu řvali rovnou do ucha.

Pokud umí odezírat, stoupněte si před něj (ani blízko ani daleko, cca 2m), dívejte se mu do tváře a mluvte klidně a pomalu. Hodně pomůže, když otvíráte pusu jako při mluvení, ale nevydáváte zvuk. Tím si dáváte mnohem větší pozor na to, jak mluvíte. Nepřehánějte to s artikulací a mluvte stručně, jasně, výstižně.

Neumí-li odezírat, použijte papír a tužku. Pište tiskacími písmeny, krátké jednoduché věty. Používejte známá obecná slova, vyhněte se složitým výrazům a souvětím. Vždy se ujistěte, že vám neslyšící rozumí. Pokud ovládáte prstovou abecedu, můžete ji použít, platí stejná pravidla jako při psaní.

Bude-li přítomen tlumočník znakové řeči: Nikdy nemluvte na tlumočníka! Buďte stále obráceni k neslyšícímu a mluvte přímo na něj. Vytváří to lepší pocit kontaktu a neslyšící se necítí odstrčený (mluvíte s neslyšícím, tlumočníka máte jenom na překlad).

Nikdy si nedělejte z neslyšícího legraci! Nezneužívejte toho, že vy slyšíte! Nevyslovujte žádné hloupé poznámky, mohli byste na to dojet. Tlumočník obvykle neslyšícímu všechno přeloží, včetně vaší věty "Tohle mu prosivás neříkejte". Tlumočníci většinou ctí etický kodex, podle něhož tvoří "most" mezi vámi a neslyšícím. Jsou povinni přeložit vše doslova, bez úprav a nestranně. Jakoby tam ani nebyli. Stejně tak musí vysvětlit neslyšícímu výrazy kterým nerozumí, upozornit ho na skryté narážky, dvojsmysly, žertovný tón řeči apod.
Kromě toho někteří neslyšící odezírají tak perfektně, až vás to překvapí. Někdy můžete být dokonce k neslyšícímu obráceni bokem, on se nemusí dívat přímo na vás.. a stejně "chytne" všechno, co říkáte.

Nepoužívejte ironii. Viz: "No jen si to jablko klidně sněz!" můžete myslet opačně "Opovaž se na něj sáhnout!", ale neslyšící to nepozná. Neslyší tón vašeho hlasu (a jablko sní, dovolení od vás přece dostal).


Zpět na hlavní stránku



.