Maxi OverJump

Desková hra na bázi Halmy (přeskakovačky). Vymysleli jsme to s Netopejrem za jedné obzvlášť pohnuté noci - a teď se koukáte na vůbec první uveřejnění jejích pravidel na světě ;-)

Hra je velmi náročná na kombinační schopnosti & strategické myšlení a spolehlivě odrovná i ty nejdrsnější šachisty světa během několika minut :)
K jejímu hraní je potřeba obyčejná šachovnice, osm bílých koleček, osm černých a nervy ze železa :-) Na začátku se kolečka rozestaví stejně jako u Dámy nebo Halmy, jen s tím rozdílem, že bílá kolečka přijdou na černá pole a černá kolečka na bílá pole. Tím se dosáhne jednak většího zmatku během hry (o něj jde především) a jednak toho, že kameny obou soupeřů se tak nikdy nemohou potkat na jednom poli.

Ve hře se kameny nevyhazují, pouze přesunují. Cílem je co možná nejdříve dostat všechny své kameny do základního postavení na protější straně šachovnice.
Táhnout se dá pouze na volná pole opačné barvy, než je barva kamenů, a to buď libovolným směrem šikmo o jedno pole (obr. 1), anebo přeskokem.
Přeskoky jsou jednak klasické jako v Halmě (přeskočí se šikmo vlastní kámen, je-li hned za ním volno - obr. 2) anebo se vodorovně-svisle přeskočí kámen soupeře (obr. 3).
Stejně jako u Halmy se může v rámci jednoho tahu udělat třeba deset přeskoků.


Tempo hry se stále zrychluje a hráči již nenaznačují, kudy prováděli jednotlivé přeskoky - prostě seberou kámen z jednoho pole šachovnice a položí ho jinam (samozřejmě dle pravidel přesunu). Pak je věcí soupeře, aby v mžiku zkontroloval, je-li daný tah možný. Pokud s ním souhlasí a táhne, je předchozí tah zahraný a už se nemůže vrátit zpátky, i kdyby byl proti pravidlům. Pokud soupeř nesouhlasí (křičí "Cože? Nechápu! Revize!"), musí hráč tah vysvětlit a ukázat, kudy kámen skákal z výchozího pole do cílového. Nepodaří-li se hráči dokázat, že je takový tah možný, musí ho vrátit zpět a táhnout jinak.

Vyhraje-li jeden z hráčů, vůbec nic se neděje (nejde totiž o výhru, ale o samotný průběh hry) a hráči ihned začínají novou hru s kameny opačné barvy, než dosud měli (výhoda: nemusí se obracet šachovnice a zvýší to chaos).

Nutno podotknout, že ke konci je celá hra založena výhradně na důvěře, protože v té šílené rychlosti oba hráči tak-tak že stíhají vymýšlet své tahy a nemají šanci ještě kontrolovat složitě vykonstruované tahy soupeře.
Na obou soupeřích je možno pozorovat během hry viditelné změny. Z úvodního klidu neustále zrychlují tempo, aniž by je k tomu kdokoliv nutil. Začínají být nervózní, provádějí nedomyšlené či náhodné tahy, zatínají pěsti a okusují si nehty. Pak začínají zapomínat barvu svých figurek, táhnou místo soupeře a za chvíli se nervově sesypou.
Mají skvěle vymyté mozky, podají si ruce a s přihlouplým úsměvem klesnou krásně příjemně unaveni do křesla, což bylo účelem hry. Několik minut si vychutnávají, jak je nádherné vůbec na nic nemyslet.. :-)


Zpět na hlavní stránku




.