Co dokáže kytara..

Je mnoho způsobů hry na kytaru. Některé se vám pokusím přiblížit..
Zdejší zvukové ukázky jsou jen pro představu, jak daná technika nebo efekt vypadá, na kvalitu hráče ani kytary nehleďte :-). Všechno je v MP3.




Housle
Od kytary je k houslím jenom krůček, tak proč to nezkusit? :-) Je to až příliš snadné. Kousek bavlnky potřeme kalafunou a můžeme hrát
[ukázka].

Skřípot
Nelekejte se, kvůli tomuto efektu (skřípání a vrzání) nemusíte ničit kytaru, stačí zlehka přejíždět navlhčeným bříškem ukazováku po délce strun. Nejlépe zní skřípot na nylonových strunách
[ukázka], na kovových jej nedoporučuji kvůli korozi.

Hrací strojek
Nevím, jak bych tuhle techniku jinak pojmenoval :) Položíte kytaru čudlíkem na zem (krk směřuje kolmo vzhůru) a chytnete jí jako basu. Levou rukou pak chytáte akordy (dost nepohodlnně) a pravou hrajete přírazem, který navíc ozdobíte drnknutím přes všechny struny
[ukázka].

Efekty na basových strunách
Kovové ovinutí basových strun umožňuje vyloudit řadu pazvuků tím, že po něm přejíždíme po délce zeshora dolů. Někdy je dobré tlumit strunu druhou rukou, aby nezněla.
Svist: Bříškem prstu nebo nehtem
[ukázka].
Moucha: Nehtem
[ukázka].
Slepice: Uchopíme strunu E6 v horní části krku mezi palec a ukazovák pravé ruky. Držíme jí tak, abychom se jí dotýkali některým z nehtů (o něj se bude hrát). Maličko jí zvedneme, abychom nenaráželi o pražce, a trhavým škubáním sjíždíme po struně dolů
[ukázka].

Smích
Veselý smích se vyloudí opakovaným slidem
[ukázka].

Vítr
Foukání větru napodobíte, když roztáhnete od sebe prsty na pravé ruce, zlehýnka je položíte na struny (jen co by se bříšky strun dotýkaly) a začnete rukou rychle kmitat zleva doprava
[ukázka].

Šum
Slabounké šumění se dobře poslouchá v noci, když je všude krásně ticho - a do něj začne kytara šeptat jemnou melodii. Bříška prstů pravé ruky přitom rychle kmitají po délce struny nahoru a dolů, levá ruka normálně mačká tóny. Protože je šum opravdu velmi tichý, musela být pro vás
[ukázka] trochu zesílena, omluvte proto její kvalitu.

Rozsah tónů
Většinou se na kytaře (španělka s normálním laděním) dá hrát v rozsahu tónů E0 až A#2. Mimoto se dají zahrát i tóny o jednu (dvě) oktávy výš, když brnkáte ZA sedlovým pražcem (šest kráťoučkých strun, které vedou od něj ke kolíčkům)
[ukázka].

Hra kolíčkem
Pravou brnkněte, levou chyťte odpovídající kolíček a.. točte s ním :-)))
Pardón, to byl jen hloupý žert :-)) Přibližně takhle by to znělo:
[ukázka] :-)




Bubínek
Jsou dvě varianty: buď zkřížíte struny E6 a A5, obě v jednom místě přimáčknete k pražci a pak drnkáte na obě dvě zároveň
[ukázka], nebo prostě ťukáte na dřevo kytary prstama, kloubama, nehtama :-)) Různá místa kytary zní jinak [ukázka].

Flageolety
(flažolety) - specialita strunných nástrojů. Spočívá v tom, že jednu strunu rozkmitáte na dvou frekvencích. Uděláte to tak, že místo stisku struny v nějaké poloze se jí na tom místě pouze lehce dotknete bříškem prstu - a po brnknutí prst ihned oddálíte (na basových strunách je pak možné dokonce pozorovat, jak struna v místě dotyku stojí a její horní a dolní část se chvěje). Struna přitom vydává krásný, cinkavě zvonivý zvuk (hodně záleží na kvalitě kytary)
[ukázka]. Nejlépe zní flageolety v polovině délky struny (12. poloha u španělky).

Vibrato
Má mnoho podob. Cílem vždy je, aby hraný tón či akord "kmital" (měnil svou výšku).
Jeden tón: prst buď zesiluje a povoluje tlak na strunu nebo se kolébá po struně nahoru/dolů. Také možno strunou po pražci nepatrně smýkat (kovové struny pražec poškozují). Každý způsob zní trošku jinak
[ukázka]. Dá se zahrát i technikou slide [ukázka].
Akord: buďto se zahraje vibrato každý tón v akordu zvlášť, nebo se použije speciální technika. Znám dvě: využití Dopplerova efektu nebo rezonance kytary.
Dopplerův efekt je univerzální a funguje na všechny akordy. Prostě zahrajete akord a celou kytarou pomalu kroužíte tak, aby se otvor v kytaře k posluchačům opakovaně přibližoval a vzdaloval. Vy z toho sice moc nemáte, ale posluchači to slyší
[ukázka].
Rezonance funguje jen u pár akordů - u některých silně, jinde slabě nebo vůbec (záleží to na konstrukci kytary, akordy najdete zkusmo). Zahrajete akord, pravou ruku dáte dlaní přesně nad rezonanční otvor a budete se jí k němu přibližovat a zase vzdalovat (pozor na dotek strun) kmitavě od 2 do 10 cm. Zní to jako uuuaaaauuuu.. :-)
[ukázka]

Tremolo
Rychlé střídání tónů. Dá se hrát stejně jako u mandoliny - o jednu strunu brnkáte rychle sem-tam oběma směry trsátkem (nehtem)
[ukázka], nebo k tomu použijete všechny prsty pravé ruky. Čím víc, tím líp - zapojte i malíček [ukázka].
Hrajete-li tremolo všemi prsty na víc strunách, zní to úchvatně - zvlášť, když to s tou rychlostí trochu přeženete :-). Na to sám nestačím, tuhle
[ukázku] hraje Štěpán Rak.

Arpeggio
(arpedžo) - znamená, že tóny nějakého akordu se nehrají naráz, ale postupně, v rychlém sledu za sebou
[ukázka].

Rasguado
Rytmický úhoz prsty pravé ruky přes struny
[ukázka]. Zní jinak, když se struny hned po úhozu utlumí [ukázka]. Používá se hodně při hraní flamenca.

Pizzicato
(picikáto) - tlumený tón. Dělá se tak, že pravá ruka se položí okrajem dlaně na kobylku a zatlumí struny. Potom na ně normálně hraje, ale struny přitom nezní
[ukázka]. Je třeba dát velký pozor, aby tlumení bylo rovnoměrné na všech strunách.
Hra pravé ruky je takhle dost nepohodlnná, ale existuje ještě druhý způsob: Pravá hraje normálně a levá zatlumí struny tím, že je nedotiskne k pražcům (použitelné hlavně u barré).

Příraz
Hra přírazem a odtažením (též ligado) je základem pro různé melodické ozdoby (trylky). Prst levé ruky udeří kolmo na strunu v některé z poloh (tím ji rozezní) a tiskne ji dál - celou dobu bude struna znít. Pak se prst odtáhne a struna zazní jiným tónem
[ukázka].
Pravá ruka přitom může spolupracovat, ale nemusí.

Slide
(slajd) - klouzavá změna tónu z jednoho na druhý (též glissando). Pro více tónů naráz se někdy používá tzv. bottleneck - skleněný či měděný váleček, který si navléknete na levý malíček, pak ho položíte přes všechny struny - a můžete se jít klouzat.. po krku nahoru a dolů :-)
[ukázka].

Kytarové rejstříky
Když hrajete na kytaru, tak hodně záleží na tom, ve kterých místech brnkáte na struny. Většinou se hraje kolem rezonančního otvoru (normální kytarový rejstřík)
[ukázka].
Pro tvrdý, rázný, až plechový zvuk drnkejte co nejblíž u kobylky (sul ponticello)
[ukázka].
Měkký zvuk harfy dostanete v polovině délky struny (sol tasto)
[ukázka].


Absolutní ticho
Je to zvláštní způsob hry na kytaru, který bývá velmi obtížný pro taková nemehla, jako jsem já :-)) Jde o to, abyste na kytaře nevydali jediný zvuk! :)) Zkuste to: zatlumte struny, a za žádnou cenu kytarou nepohněte - často o ní šustí látka na šatech :-)
Absolutní ticho se obvykle vkládá, když dohrajete nějakou zvlášť pěknou skladbu. Diváci jsou doslova unešeni krásou tónů, koukají do blba, v myšlenkách bloudí kdovíkde a často ani nedýchají... když tu náhle VY zničehonic porušíte absolutní ticho nějakým tím LUP, KŘÁP, nebo nedejbože BRNK :)). Vytrhnte lidi ze stavu rozjímání - to je nejhorší, co jste jim mohli udělat.. :-)

Můžete si také poslechnout skladby, pokud chcete.


Zpět na hlavní stránku




.